Republika Chorvatsko 
Nejzajímavější místa: Plitvická jezera, nejznámější a nejnavštěvovanější národní park Chorvatska se sestává z 16-ti navzájem propojených jezer. Dalmácie s ostrovy Hvar, Brač, Korčula. Dubrovnik – jedno z nejkrásnějších měst v Evropě s překrásnou citadelou a hradbami podél celého starého města bylo v r. 1979 zařazeno organizací UNESCO do celosvětového seznamu památek kulturního dědictví. Split je největší město na chorvatském pobřeží a jeden z nejvýznamnějších přístavů. Pro mimořádné cenné kulturní a historické památky patří k nejoblíbenějším a nejnavštěvovanějším místům.
Chorvatsko – cestovní doklady
Do Chorvatska je možno cestovat bez víza s platným cestovní pasem ČR, přičemž chorvatské orgány požadují, aby platnost cestovního dokladu byla minimálně po dobu pobytu na území Chorvatska. Chorvatsko jednostranně umožňuje vstup na své území také na základě předložení občanského průkazu ČR. Proto lze jako cestovní doklad k cestování do Chorvatska použít po zemi i občanský průkaz ČR (kartičku vydávanou od druhé poloviny roku 2000 a obsahující strojově čitelnou zónu). Ministerstvo zahraničních věcí České republiky nicméně doporučuje si uvedenou skutečnost vždy prověřit před odjezdem na Velvyslanectví Chorvatské republiky v Praze.
Ministerstvo vnitra České republiky doporučuje, aby občan ČR mladší 15 let, který cestuje společně s rodičem, byl vybaven svým vlastním cestovním dokladem (pasem), i když je zapsán v občanském průkazu svého rodiče. Občanský průkaz slouží jako cestovní doklad pouze pro jeho držitele.
Nezletilí občané ČR, kteří jsou zapsaní v cestovním pase rodiče, cestující společně s ním mohou vstupovat na území Chorvatska bez vlastního cestovního dokladu. Dítě zapsané do pasu rodiče před 1.9.2006 může takto cestovat do 15 let věku a dítě zapsané do pasu rodiče od 1.3.2008 může takto cestovat do 10 let věku.
V roce 2009 byla zrušena povinnost předložit při vstupu nebo výstupu nezletilých osob překračujících chorvatskou státní hranici bez doprovodu zákonného zástupce ověřený písemný souhlas zákonného zástupce s cestou nezletilého.
Chorvatsko – celní předpisy
Do Chorvatské republiky je možné soukromě dovážet maximálně jeden kilogram potravin živočišného původu na osobu.
Dovážené valuty na hraničním přechodu není nutné deklarovat, pokud se jedná o chorvatskou měnu v hodnotě do 15.000 HRK nebo zahraniční měnu v hodnotě do 40.000 HRK.
Od 21. května 2009 jsou na základě nové vyhlášky stanoveny vyšší limity výrobků živočišné povahy, které mohou být dováženy v rámci individuálního cestovního styku do Chorvatska občany států Evropské unie.
Nové limity nahrazují dosavadní limit 1 kg živočišných výrobků a jsou stanoveny diferencovaně pro různé skupiny výrobků následovně:
I. Maso, mléko, masné výrobky, mléčné výrobky (zahrnuje např. salámy, klobásy, paštiky, máslo, sádlo, mouku a výrobky z mouky, těstoviny, vařené i nevařené) v množství 10 kg na cestující osobu.
II. Sušené mléko pro kojence, kojeneckou stravu a potraviny pro zvláštní potřeby stravování (např. bezlepkové) v množství 10 kg na osobu, která takové potraviny konzumuje.
III. Med, živé ústřice, slávky a hlemýždi v množství 10 kg na cestující osobu.
IV. Ryby (čerstvé, sušené, uzené, vařené), krevety, langusty, neživé ústřice a slávky v množství 20 kg na cestující osobu.
Celní předpisy Chorvatské republiky povolují bezcelní dovoz předmětů osobní potřeby. Termínem “předměty osobní potřeby” jsou podle celního zákona myšleny výlučně předměty určené pro osobní potřebu během cesty a po dobu pobytu v zahraničí (oděvy, obuv, předměty osobní hygieny). Pro osobní potřebu a potřebu ostatních rodinných příslušníků je možné dočasně dovézt předměty jako např. videokamera, fotoaparát, sportovní výstroj, atd.
Dočasný dovoz cennějších předmětů a výstroje je nutné písemně deklarovat na hraničním přechodu a po ukončení pobytu je opět vyvézt.
Pro dovážené předměty, na které nelze pohlížet jako na předměty osobní potřeby, jakož i na výše uvedené navýšené limity potravin, platí nadále bezcelní limit ve výši 300 HRK na osobu. Předměty a potraviny, jejichž hodnota překračuje bezcelní limit, jsou na hraničním přechodu při vstupu do Chorvatské republiky procleny a navíc je třeba za ně uhradit DPH ve výši 22%.
V rámci bezcelního limitu je dále možné dovézt max. 200 cigaret nebo 50 doutníků nebo 250g tabáku, 1 l tvrdého alkoholu, 2 l vína nebo jiného obdobného alkoholického nápoje, 50 ml parfému. Toto opatření se nevztahuje na osoby mladší 17 let (pokud se jedná o dovoz tabákových výrobků či alkoholu).
Dovoz drog a jiných omamných prostředků do Chorvatska není dovolen. Trestné je i užívání a přechovávání drog.
Chorvatsko – zdravotnictví, důležitá telefonní čísla:
Na základě Evropského průkazu ČR mohou čeští pojištěnci uplatňovat nárok na poskytnutí nutné a neodkladné zdravotní péče. Tento mechanismus však nepokrývá náklady na transport pojištěnce do ČR, proto doporučujeme uzavření cestovního zdravotního pojištění.
Policie: 92
První pomoc: 94
Požárníci: 93
Ministerstvo zahraničních věcí doporučuje využívat telefonní číslo jednotného integrovaného záchranného systému 112 bez dalších předvoleb. Záchranná a pátrací služba (na moři): 9155 (DAN), VHF kanály 16, 10, 74
Chorvatsko – důležité informace:
Jednotkou měny je 1 kuna, dělí se na 100 lipa. Bankovky a mince mají následující hodnoty: bankovky: 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500 a 1,000 kuna, mince: 1, 2, 5, 25 kuna; 1, 2, 5, 10, 20 a 50 lipa. Poplatek ve směnárnách je 1,5%.
Kreditní karty: Akceptovány jsou: American Express, Visa, Mastercard. Většina hotelů, restaurací a obchodů karty uznává.
Banky: po – pá 7.30 – 13.30, 14.00 – 19.30, so 7.00 – 12.30, pošty: po – pá 7.00 – 20.00, so 7.00 – 15.00
V Chorvatsku je možné téměř na všech místech platit buď místními kunami nebo Eurem, veškeré vstupy do památek je nutno platit v kunách. Kuny české banky většinou mimo sezónu neprodávají, je nutno se zeptat v bankách nebo ve směnárnách. V sezóně směnárny chorvatskou měnu někdy nabízejí. Nejvýhodnější je v Chorvatsku zajít do směnárny a Eura vyměnit za místní měnu. Někdy lze v Chorvatsku směnit také české koruny. Výměna je možná i na hranicích.
Supermarkety: po – so 7.00 – 21.00, ne 7.00 – 13.00.
Muzea: jsou zavřena v pondělí a v neděli odpoledne.
Kriminalita:
V Chorvatsku je situace obdobná jako v Česku či jinde v Evropě. Může docházet k drobným krádežím, např. zavazadel nebo věcí na pláži. Zejména na frekventovaných místech a v davu musíte s tímto rizikem vždy počítat a dodržovat základní pravidla opatrnosti.
Ceny, potraviny, restaurace:
Jídlo v restauracích, ceny benzinu i pro leckterého Čecha nepostradatelné pivo – to vše je v Chorvatsku dražší než v ČR. Na této slunečné zemi je nejlepší moře a únosné ceny za ubytování. V obchodě s potravinami jsou ceny oproti Česku přinejmenším dvojnásobné.
O poznání větší šok zažije turista v chorvatské restauraci. Z nabídkového lístku se dozví, že točené pivo pořídí v průměru za 10 kun (37 Kč), o polovinu levnější je místní lehké víno a nápoj chuťově příbuzný fernetu – Pelinkovac, podobně laciná je i místní specialita Rakija. Mnohem vyšší než v českých a moravských restauracích je účet za večeři. Ačkoliv je moře od pohostinství většinou na dohled, cena za rybí pokrm dosahuje 120 kun bez přílohy (440 korun). Nejlevnějším jídlem na jídelníčku bývají mušle. 60 kun bez chleba či hranolek představuje za nejlevnější mořské jídlo v přepočtu 220 Kč. Ani ve vnitrozemí oblíbené jehněčí maso není levné. Poutače inzerují cenu 120 kun.
Vybrané speciality:
Pljeskavica – sekaný řízek pečený na grilu
Čevapčiči – mleté maso s cibulí a kořením, často připravované na grilu
Džuveč – oblíbené dalmatské jídlo, tvořené rýží, cibulí, rajčaty a paprikou, případně je v něm přidáno maso
Pašticada – hovězí vařené v bílém víně
Pršut – zvláštní, vynikající místní šunka
Paški sir – ovčí sýr z ostrova Pag
Něco o vínu: Zmiňováno je i v chorvatské národní hymně. Na jižních svazích poloostrova Pelješac nad vesničkami Potočine, Borak a Dingač zraje první chráněné víno v Chorvatsku /1912/ Dingač, který má obsah alkoholu až 14%. V městečku Potomje se pak v několika vinných sklepích zpracovávají hrozny v extra kvalitní červené a suché víno. Místní obyvatelé však dávají přednost vínům s menším obsahem alkoholu, jako je Postup a Plavac. Většinou nepijí vína čistá, ředí je vodou tzv. /bevanda/.
Z istrijských vín jsou známá porečki merlot, porečki teran, cabernet sauvignon. Vynikající jsou iistrijská bílá vína malvazija a pinot. Z ostrova Hvar známe víno plavac Faros, na ostrově Brač se daří vínům kaštelet a bolský plavac. V přehledu kvalitních chorvatských vín bychom mohli dlouho pokračovat. Turista však nejčastěji kupuje domácí vína „bjelo nebo crno“ bílé nebo červené jejich cena se pohybuje od 5 do 8 kun za litr, doporučujeme vinaři dát k naplnění svoji vlastní láhev.
Prošek: V Chorvatsku je nejznámějším dezertním vínem prošek. Pravého proška, se vám těžko podaří ochutnat, hospodáři jej vyrábějí jen pro vlastní potřebu a pije se jen při svátečných rodinných událostech. K výrobě vína se vyberou jen ty nejlepší hrozny ze speciálních odrůd. Bobulky se suší minimálně jeden měsíc na podzimním slunci, tak dlouho dokud se neodpaří přebytečná voda, zbudou jen měkké hrozinky. Teprve pak se vylisují a mošt se nechá zkvasit na víno. Ze sto kg hroznů je až 10 litrů. Toto dezertní víno má specifickou hnědožlutou barvu i v číši moku, lze vidět slunce, které stálo u jeho zrodu. Čím starší je prošek, tím je kvalitnější, skladuje se v tmavých sklepích, a láhve jsou po hrdlo zasunuta do písku. Víno je velmi sladké, svým vysokým obsahem až 20% alkoholu jej lze nazvat slunečním likérem. Ze zbytků vylisovaných hroznů se pálí rakija takzvaná lozovača, pálenka lozo. Proška lze zakoupit v obchodě nebo na trhu, je to však víno dělané pro obchod, to znamená přislazované cukrem, dobarvováno i s přidáním alkoholu. Zvláště ženám i toto víno chutná.
Koupání: Mořské pobřeží je většinou skalnaté, bez bot do vody jíti, znamená několik dní řeznou ránu hojiti. Při koupání na otevřeném moři při větších vlnách dejte pozor, aby vás vlna nevrhla na vyčnívající ostrý kámen. Opatrnosti není nikdy dost a tak nenechávejte děti při koupání bez dozoru.
Ježci: Ježci se dají odstranit kovovými vidlicemi a pak je dopravit do hloubky. Pokud se nám přesto podaří stoupnout, kleknout či dokonce sednout na ježka, je to bolestivé, ale nezoufejte. Nejlépe je postižené místo ponechat pod vodou a ostny odstraňovat pinzetou. Ostny nesmí ztvrdnout! Vhodné je i postižené místo namazat, či polít olejem nebo přiložit mokrou látku a co nejrychleji vyhledat lékaře. Dejte pozor, aby vám zbytky ostnů nezůstaly v kůži, pak by mohlo dojít k zanícení. Když trny jsou vyjmuty, slunce a mořská voda postižené místo zanedlouho zahojí.
Zmije: Dnes je u pobřeží zmije vzácností. Na hady je nutno dát pozor v horách při sběru bylin, či vycházkách. Pevná obuv a kalhoty jsou nejlepší ochranou. Zvýšenou opatrnost též věnujte zmijím na malých ostrůvcích při pobřeží, had je velmi plachý, při hluku se schová hluboko pod zem.
Komáři: V některém období může dojít k vyrojení komárů a pak se noc stává nesnesitelná. Ve všech obchodech v Chorvatsku je dostatek přípravků, které citlivým způsobem zlikvidují tento hmyz. Lidskému organizmu jsou tyto chemické přípravky neškodné, mají evropský atest.
Telefonování mobilním telefonem: Pokud cizí předplatitel přijede do Chorvatska s mobilním telefonem GSM a chce volat na číslo domů, nejdříve musí vytočit 00, potom volací číslo této země, volací číslo města nebo sítě a posléze dotyčné číslo. Jestli chce cizí předplatitel volat v Chorvatsku, musí vytočit volací číslo župy nebo mobilní sítě /MOBITELu 099, CRONETu 098/ a potom číslo dotyčného účastníka. V Chorvatsku lze používat mobilní telefon GSM jen v případě, že jeho provozovatel v jeho zemi nebo operatér má smlouvu s HPT. Doporučujeme se před cestou informovat u své společnosti v ČR nebo SR a zjistit potřebné podmínky včetně případné licence.
Klimatické podmínky:
Chorvatské klima je různorodé, od kontinentálního v severovýchodní části země přes horské ve vyšších polohách až po přímořské jadranské, typicky středomořské, s mírnými deštivými zimami a horkými suchými léty. Nejteplejším měsícem na pobřeží je červenec; nejvyšší teploty dosahují na Istrii 34 °C, v jižní Dalmácii až 38 °C. Noční teploty přitom neklesají pod 20 °C.
Pobřeží se vyznačuje velkým množstvím slunečních dní. Oblačnost se směrem k jihu zmenšuje; průměrná denní délka slunečního svitu v červenci je v Dubrovníku a ve Splitu 12 hodin, v Rijece 9 hodin.
Počasí je významně ovlivňováno vanoucími větry, které jako všude u moře mají svá jména. Bura (též bóra) je silný, chladný a suchý vítr, vanoucí od severovýchodu z hor na moře, zpravidla v charakteristických, nevypočitatelných poryvech. V létě se vyskytuje nejčastěji na severním Jadranu, u pohoří Velebit. Jugo je teplý a vlhký jihovýchodní vítr, provázený mraky a bouřkami a velkým vlnobitím, který vane zpravidla po několik dní. Maestral (mistral) je severozápadní, typický letní jadranský vítr, který přináší čistý a chladnější vzduch z moře. Je spojen s pěkným počasím a stálý po celý den.
Internet
Rozšíření internetu v Chorvatsku je v zásadě srovnatelné s Českou republikou, snad o něco nižší. Internetových kaváren je možná méně, ale v každém místě najdete aspoň jednu. Přístup na internet poskytuje také řada hotelů.
Elektřina (proud, používaní redukcí)
Elektrické napětí: 230 V (jako v ČR). Zástrčky jsou tvořeny dvojicí kulatých kolíků o průměru 4 mm nebo 4,8 mm s roztečí 19 mm. Nemají zemnění, ochrana je zajištěna dvojitou izolací. Zásuvky mají tvar odpovídající zástrčkám. Někdy se může vyskytnout také zástrčka s dvojicí kulatých kolíků s roztečí 19 mm a otvorem se zemnicím vodičem. Průměr všech kolíků je 4,8 mm. Pro naše kulaté tříkolové zástrčky je nutný adaptér, pro naše ploché dvoukolíkové zástrčky adaptér nutný není.
Jazyky, dohovoření:
Oficiálním jazykem je chorvatština, jihoslovanský jazyk, což usnadňuje dorozumění (například číslovky, dny v týdnu a mnoho dalších). Diskuse o tom, zda jazyk Srbů a Chorvatů je společný, tzv. srbochorvatština, či zda jde o samostatné jazyky, se koncem 20. století přenesla do čistě politické roviny. Chorvatština používá pro psaní latinku s doplňujícími znaménky, podobně jako čeština. V turistických centrech, v hotelích a s mladšími lidmi se dorozumíte anglicky.
Zastoupení ČR v Chorvatsku:
Chorvatsko – Velvyslanectví Záhřeb
Veleposlanstvo Češke Republike
Radnička cesta 47/VI 10 000 Zagreb
Telefon 00385 1 617 7246 , 00385 1 6192105, 0385 1 6192112
Fax ZÚ: 00385 1 6176630, fax KO: 00385 1 6177239
E-mail: zagreb@embassy.mzv.cz
Web: www.mzv.cz/zagreb
Vedoucí úřadu JUDr. Karel KÜHNL
Funkce velvyslanec
Působnost úřadu diplomatická a konzulární pro Chorvatskou republiku
Časový posun 0 hod
Provozní hodiny úřadu pondělí – pátek 07.45 – 16.15
úřední hodiny KO pro veřejnost: pondělí – pátek 09.00 – 12.00
ZDROJ
Chlum
Hnědý Vrch
Ruprechtický Špičák
Panorama na Černé Hoře
Černohorská Rašelina
.jpg)
Stručná historie města
Bílá věž
