Slovensko – rady na cestu
Slovensko – důležité informace:
Občan ČR může cestovat na Slovensko na základě platného cestovního pasu nebo platného občanského průkazu. Nedoporučuje se však cestovat na občanský průkaz s odděleným rohem. Doklady by měly být platné minimálně po dobu plánovaného pobytu na území Slovenska.
Občanský průkaz slouží jako cestovní doklad pouze pro jeho držitele. Pokud tedy rodič cestuje pouze s občanským průkazem společně s dítětem, pak doporučujeme, aby dítě mělo vždy vlastní cestovní pas, a to i v případě, že dítě je zapsáno v občanském průkazu rodiče.
Děti zapsané v platném cestovním pasu rodiče mohou s rodičem, v jehož pasu jsou zapsány, překročit hranice bez vlastního cestovního dokladu, přičemž dítě zapsané do pasu rodiče před 1.9.2006 může takto cestovat do 15 let věku a dítě zapsané do pasu rodiče od 1.3.2008 může takto cestovat do 10 let věku (v období od 1.9.2006 do 29.2.2008 nebylo možné děti do pasu rodiče zapisovat).
Převážení věcí osobní potřeby v rámci členských států EU nepodléhá clu. České koruny lze bez problému vyměnit ve vybraných bankách a spořitelnách v ČR i SR popř. využít bankomatu. Výměnu lze provést také v některých hotelích i v běžných směnárnách.
Omezení vývozu ze Slovenska:
Zákonem o ochraně památkového fondu č. 49/2002 Z.z. je zakázáno trvale vyvézt z území SR kulturní památku. Kulturní památku lze dočasně (max. na 3 roky) vyvézt jen na základě povolení Ministerstva kultury po předcházejícím vyjádření památkového úřadu.
Zákon 115/1998 Z.z. o muzeích a galeriích a o ochraně předmětů muzejní hodnoty a galerijní hodnoty uvádí, že vývoz sbírkového předmětu není dovolen bez souhlasu příslušného orgánu, kterým při trvalém vývozu z důvodu záměny je Ministerstvo kultury SR. Podrobné informace k vývozu výše uvedených předmětů lze získat na internetové stránce Ministerstva kultury SR www.culture.gov.sk.
Před cestou na Slovensko požádejte svou českou zdravotní pojišťovnu o vydání Evropského průkazu zdravotního pojištění, který se v případě ošetření předkládá lékaři. Pokud jej vaše zdravotní pojišťovna ještě nevydává nebo jeho vydání není technicky možné, nechte si vystavit Potvrzení dočasně nahrazující Evropský průkaz zdravotního pojištění.
V případě, že trpíte chronickým onemocněním a víte, že budete během pobytu potřebovat určitou péči (např. dialýza), je třeba její poskytnutí na Slovensku ještě před odjezdem se zdravotnickým zařízením předjednat.
Pokud u sebe z nějakého důvodu (ztráta, odcizení) nemáte při pobytu na Slovensku Evropský průkaz zdravotního pojištění, můžete odtud svou českou zdravotní pojišťovnu kdykoliv kontaktovat a požádat o dodatečné zaslání Potvrzení dočasně nahrazujícího Evropský průkaz zdravotního pojištění. O dodatečné zaslání můžete požádat sám nebo prostřednictvím místního nositele zdravotního pojištění, v případech hospitalizace i prostřednictvím nemocnice. Potvrzení dočasně nahrazující Evropský průkaz zdravotního pojištění vám musí být na vyžádání dodatečně zasláno.
Na základe nařízení Rady (ES) č. 1408/71 se zdravotní péče, kterou budou poskytovat cizím pojištěncům zdravotnická zařízení na Slovensku, bude hradit prostřednictvím slovenských zdravotních pojišťoven. Rozsah věcných dávek, na které budou mít pojištěnci nárok, se posuzuje dle toho, zda bude pojištěnec v SR pobývat dočasně nebo bude v SR bydlet.
Na Slovensku došlo ke zpoplatnění některých úkonů (např. za návštěvu zdravotnického zařízení – pohotovostní služby, za převoz sanitkou, za vystavení receptu, k tomu je možná další spoluúčast v závislosti na zařazení léku do kategorizačního seznamu léků.
Od těchto poplatků může být v některých situacích upuštěno (děti do 6 let, krizové situace…).
V případě, že občanovi bude ve zdravotnickém zařízení na území SR odpírána zdravotní péče, či bude vyžadováno její zaplacení v hotovosti, je možno takovou situaci konzultovat se zdravotní pojišťovnou v ČR, příp. s Centrem mezistátních úhrad (www.cmu.cz).
Pokud z jakéhokoliv důvodu občan ČR uhradí péči v hotovosti, je nutno uschovat originály účtů a po návratu do ČR se obrátit na pobočku své české zdravotní pojišťovny. Česká zdravotní pojišťovna náklady proplatí do výše, kterou by uhradila slovenská zdravotní pojišťovna. Pokud účet nepřesahuje 1000 EUR, může svou českou zdravotní pojišťovnu požádat o proplacení účtu do výše českých tarifů.
Důležitá telefonní čísla:
Policie 158
Požární ochrana 150
Rychlá lékařská pomoc při vážných nehodách a náhlých onemocněních ohrožujících život 155
Integrovaný záchranný systém 112
Linka záchrany (poradenství při poskytování první pomoci) 0850 11 13 13
Horská záchranná služba 18 300
Letecká záchranná služba 18 155
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky upozorňuje na právní úpravu týkající se úhrady poskytnutí tzv. technické pomoci ze strany zasahujících záchranných služeb. Výše nákladů na technickou pomoc závisí na počtu zasahujících osob a rozsahu použitých technických prostředků a může být značná zejména při použití prostředků letecké přepravy. Úprava se vztahuje na případy postižených osob bez ohledu na jejich státní občanství, jakož i bez ohledu na skutečnost, zda turista, sportovec nebo horolezec porušil či neporušil své povinnosti, tedy např. dodržení pokynů horské služby.
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky doporučuje občanům, kteří se chystají k cestám na území Slovenské republiky za účelem horské turistiky, horolezeckých výprav nebo jiných náročných sportovních výkonů v horských oblastech, aby se pro tento účel připojistili. Některé pojišťovny v České republice i ve Slovenské republice již tento druh pojištění nabízejí. Pojišťovny působící v ČR obvykle poskytují tuto pojišťovací službu jako součást cestovního pojištění. Je třeba, aby se naši občané při uzavírání pojistky ujistili, že se pojistná smlouva vztahuje i na tzv. pátrací, vyprošťovací a zachraňovací náklady.
Podrobnější informace je možné získat na internetových stránkách Horské záchranné služby Slovenské republiky (www.hzs.sk).
Banky: pondělí až pátek 8.30 – 16.30 hod.
Pošty: pondělí až pátek 8.00 – 18.00 hod.
Elektrické napětí: 230 V (jako v České republice). Zástrčky jsou tvořeny dvojicí kulatých kolíků o průměru 4 mm nebo 4,8 mm s roztečí 19 mm. Nemají zemnění, ochrana je zajištěna dvojitou izolací. Zásuvky mají tvar odpovídající zástrčkám.
Klimatické podmínky
Slovensko leží v mírném pásmu, takže se zde střídají čtyři roční období. Má téměř shodné klima jako Česká republika, pouze s výraznějšími kontinentálními prvky, zejména většími teplotními extrémy v Podunajské nížině a v Tatrách. Průměrná roční teplota je 7,4 °C, nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou 17,4 °C (na jižním Slovensku 20,1 °C), nejstudenějším leden s průměrnou teplotou –3,9 °C. Roční úhrn srážek na celém území činí průměrně 800 mm, nejnižší srážky má Podunajská nížina (550 mm), nejvíce srážek spadne v Tatrách (1 200 – 1 950 mm). V horách dochází na jaře a na podzim k teplotním inverzím. Na prudkých horských svazích hrozí zejména na jaře sněhové laviny.
Ceny potravin na Slovensku:
Kuchyně – jídlo a nápoje
Za jídlo se na Slovensku zaplatí o něco více než v tuzemských obchodech. Ceny základních potravin a zboží jsou v současné době v průměru o 15 – 20 % vyšší než v ČR. Ceny služeb v restauracích a pohostinství jsou závislé od kategorie tohoto podniku. Průměrné ceny za oběd v podniku na úrovni II. – III. cenové kategorie se pohybují od 2,5 – 7,5 € bez nápojů (pivo 12° – 0,8 – 1,2 €, nealko 3 dcl – 0,5 – 0,8 €, káva 0,5 – 0,8 €).
Slovenská kuchyně je zejména na jihu ovlivněna maďarskou (například přípravou kukuřice na jakýkoliv způsob a řadou gulášů řádně okořeněných čerstvou či sušenou paprikou), ale celkově se podobá české, kdy používá podobné suroviny i koření. Je však bohatší na bezmasá jídla, jejichž základem jsou brambory. Každý region má svoje speciality, celonárodním jídlem jsou nepochybně brynzové halušky, přelité rozpálenou slaninou a případně i kysanou smetanou. Dalšími typickými jídly jsou bramborové šišky, liptovské droby, rezance a sladké nebo slané pirohy (plněné brynzou, tvarohem, zelím nebo masovou směsí; pokud jsou sladké, jsou plněné povidly, sypané se mákem nebo ořechy).
Maso je mnohem častější než ryby. Jako živánská pečeně se označuje maso opečené na otevřeném ohni, což je preferovaný způsob úpravy. Základem guláše (paprikáše) bývá skopové nebo jehněčí, slanina se přidává nejen do ražniči. Oblíbená je zvěřina (srnčí, jelení, dančí, bažant).
Prívarky jsou husté polévky a omáčky, prakticky z každé zeleniny, okořeněné např. petrželí a bobkovým listem. Přílohou je překvapivě chleba. Zejména na severu země se brambory kombinují se zelím, kedlubnami a fazolemi. Z polévek jsou nejoblíbenější kapustnica, houbová, fazolová a česneková.
Specialitou jsou sladká jídla, například lívance a moučníky, které se připravují zejména ve svátek nebo k slavnostnějším příležitostem: plněné záviny z kynutého těsta (makovníky, ořechovníky, tvarohovníky nebo slané kapustňáky), „české“ buchty a štrúdl.
Populární je pivo, ale pije se i víno, z bílých zejména Veltlínské zelené, Müller-Thurgau a Vlašský ryzlink, červené pak Modrý Portugal a Frankovka. Vinná réva se pěstuje především v oblasti Malých Karpat a při jižních hranicích Slovenska; v okolí Slovenského Nového Mesta se daří tokajskému. Z tvrdého alkoholu vede borovička vyráběná z jalovcového destilátu a „pravá“ slivovice. „Zbojnícka káva“ se podává s hořící lihovinou a její chuť je obohacena mj. skořicí a bylinkami.
Vybrané speciality
brynza: měkký solený ovčí sýr hrudkovité konzistence, s nezaměnitelnou chutí a aroma (kromě Slovenska se vyrábí ještě v Polsku, Rumunsku a na Ukrajině)
brynzové halušky: typické jídlo z brambor, mouky, soli, brynzy a slaniny
korbáčiky: tradiční copánkové sýry z ovčího sýra, podávají se přírodní, ochucené mletou paprikou, fritované nebo obalované, nebo plněné masem (korbáčiky se rozpletou, zapletou znovu s masem nakrájeným na proužky, obalí se v trojobalu a smaží)
langoše: těsto z hladké mouky, kvásku, soli a případně i vejce se zprudka opeče na oleji, přísady dle chuti (česnek, kyselá smetana, kečup, tatarská omáčka nebo povidla či marmeláda)
liptovské droby: k syrovým oloupaným nastrouhaným bramborám se přidá uvařené a umleté vepřové (plecko, bůček), přidá se cibulka osmažená na slanině, krupice, sůl, pepř, majoránka a utřený česnek. Směsí se naplní střeva nebo jiný obal, aby vznikla „jitrnice“, vaří se v horké vodě, poté peče v troubě a podává s kysaným zelím
lokše bramborové: placky z vařených brambor, hrubé mouky a vejce se pečou na plotně nebo na suché pánvi, upečené se mohou podávat naslano nebo nasladko, např. s nasekanými ořechy, mákem nebo povidly
opekance s mákem (pupáčky, bobaľki): koláčky z kynutého těsta, pečené v troubě, hotové zalité horkým mlékem, sypané mletým mákem s cukrem a přelité rozpuštěným máslem, které jsou tradiční součástí štědrovečerní večeře, protože mák symbolizuje bohatství
pagáče: slané škvarkové placky z kynutého těsta, sypané sezamem nebo kmínem
parenica: jemný ovčí sýr, vyrobeny z kysaného ovčího hrudkového sýra, podává se přírodní nebo smažený (plátky parenice se proloží plátky šunky, obalí v trojobalu a smaží)
ražniči: kousky různých druhů masa, paprika, slanina a cibule, nakrájené na podobně velké kousky se střídavě navléknou na špejli nebo jehlu, okoření a poté pečou nebo grilují
rezance: nudle, jako hlavní jídlo jsou oblíbené např. s drobnozrnnou čočkou na česneku, koření se koriandrem nebo olivovým olejem.
Typickým výrobkem je ovčí sýr brynza (od 80 Kč za kilo) a pařený sýr oštěpek (od 150 Kč za kilo), dále pak slivovice, hruškovice a calvados (zhruba od 90 Kč za litr).
Zastoupení ČR na Slovensku
Velvyslanectví České republiky na Slovensku
Veĺvyslanectvo Českej republiky
Hviezdoslavovo nám. 8, Bratislava 811 02
Telefon 00421/2/59203301, 59203303-4, sekretariát-59203317, 59203319
Fax sekretariát sekr. 00421/2/59203330, KÚ 00421/2/59203346
bratislava@embassy.mzv.cz
Web: www.mzv.cz/bratislava
Vedoucí úřadu PhDr. Jakub KARFÍK
Funkce velvyslanec
Působnost úřadu diplomatická a konzulární pro Slovenskou republiku
Časový posun 0 hod.
Provozní hodiny úřadu
pondělí – pátek 07.45 – 16.15