V Jičíně v Lipové aleji vznikla krásná vyřezávaná Rumcajsova lavička. Lavička stojí naproti domku, kde žil dědeček Václava Čtvrtka, stojí naproti s č.p. 139. Lavička je z masivu z třísetletého dubového kmene a je dlouhá 3 metry a 58 centimetrů. Je nejdelší bohatě vyřezávanou lavičkou v Česku. Lavička byla zapsaná do České knihy rekordů. Vyjímečná je i řezbářským provedením, kde hlavní roli hraje motiv Rumcajsovy rodiny. Lavička se připravovala podledních 10 let. Zatím se ještě neví, kde bude lavička přesně umístěna, nejspíš zůstane v Lipové aleji, akorát se přesune na jiné místo. Lavička symbolizuje pohádkový charakter města Jičína, tradičního dějiště festivalu Jičín - město pohádky.

Alainovu věž postavil stavitel Josef Pruvot v roce 1862. Věž je vysoká 13 metrů a je postavena v novogotickém stylu z pískovckových kvádrů a má osmiúhelníkový půdorys. V roce 2014 byla zrekonstruována. Před věží byl vymýcen prostor. Opravil se plášť a střecha věžě i kompletně zdivo. Celé okolí prošlo revitalizací, byly zde umístěny lavičky, veřejné ohniště, informační cedule, stajan na kola. Vznikl zde i malý rybníček. Z věže je krásně vidět město Jičín a kopec Zebín. Na věž vedou kovové schody - vstup je zde volný na vlastní nebezpečí. Věž je přístupná celoročně. Původně se jednalo o romantickou vyhlídku, později byla věž využívána jako posed. Jméno dostala po Allainovi - knížeti z Rohanů, který zemřel tragicky při koňských dostizích. Na památku mu byl také zhotoven Allainův kříž na svazích vrchu Tábor. Alainova věž je ve výšce 540 m.n.m., dveřní otvory jsou situovány jižním a severním směrem a okna východním a západním směrem. Památný dub červený byl vysazen při příležitosti dokončení rekonstrukce Alainovy věže v roce 2015.

Z Hradce Králové na Tichánkovu rozhlednu to je 60 km, což je asi hodinka a 8 minut cesty autem směrem na Hořice, Lázně Bělohrad, Železnici a Tábor. Zaparkujeme přímo u rozhledny na parkovišti, GPS parkoviště: 50°30'33.493"N, 15°22'7.187"E. Rozhledna je z konce 19.století a je na vrchu Tábor (678 m.n.m.), její přechůdkyně byla dřevěná. U jejího zrodu byl pan Josef Tichánek, byl to jednatel lomnického okrašlovacího spolku. Díky veřejné sbírce byla rozhledna roku 1911 předána do užívání veřejnosti. Roku 2007 byla zrekonstruována. Vstup je zde zpoplatněn - je zde vchod s turniketem na mince. Z rozhledny můžete vidět Český ráj, Orlické, Lužické i Jizerské hory. Za krásného počasí i 100 km vzdálenou Prahu. Nyní se vrch jmenuje Tábor, dříve se jmenoval Chlum a odjakživa byl zárukou krásných výhledů. Věž má výšku 35 metrů. Vyhlídkový ochoz je ve výšce 29 metrů a je zde 145 schodů. U rozhledny se nacházela turistická chata, nyní je to hotel Vyhlídka. U rozhledny také najdeme kostel Proměnění Páně - za kostelem se vydáme po červené a modré turistické značce. Dále pokračujeme pouze po červené. Po 1,5 km dojdeme k rozcestníku pod Alainovým křížem, zde uhneme doleva na žlutou značku. Jdeme stále po žluté až dojdeme k Jezírku pod Táborem. Stále se držíme žluté značky - dojdeme k rozcestníku Pod Alainovou věží - odbočíme doleva a jdeme po žluté a modré značce. U rozcestníku Alainova věž jdeme doleva po modré až dojdeme na Alainovu věž. Od věže dojdeme po modré až zpět k parkovišti. Celková trasa je 6,2 km.

Z Hradce Králové do Kozákova to je 71 km, což je hodinka a 15 minut cesty autem směrem na Hořice, Železnici, Lomnici nad Popelkou a Kozákov. Přímo u rozhledny se nachází parkoviště, které je placené. GPS: 50°35'40.498"N, 15°15'48.636"E Rozhledna je železná a byla zpřístupněna v roce 1995. Má 124 schodů a je vysoká 48 metrů. Za krásného počasí uvidíte Český ráj, České středohorří, Pojizeří, Lužické, Orlické a Jizerské hory, Ještěd, Broumovskou vrchovinu a Krkonoše. Vstup je zpoplatněný. Kozákov má 744 m.n.m. a je nejvyšší horou Českého ráje. U rozhledny je Riegrova turistická chata, která tu je od roku 1928. Můžete se zde i ubytovat. Pro hosty je tu připraveno 7 pokojů s vlasním sociálním zařízením. V zimě tu je lyžování i lyžařská škola. U Riegrovy chaty se také nachází bufet s občerstvením a posezením. Najdeme zde i dětské hřiště, kde je velká trampolína. Dále jsou zde houpačky, prolézačky. Prohlédnout si zde můžete i geologickou expozici, kde jsou nerosty Kozákovska. Na louce pod vysílačem je oficiální startovací místo pro paragliding.

Z Hradce Králové do Kozákova to je 71 km, což je hodinka a 15 minut cesty autem směrem na Hořice, Železnici, Lomnici nad Popelkou a Kozákov. Zaparkujeme na neplaceném parkovišti: 50°35'10.908"N, 15°15'50.065"E. Z Parkoviště přejdeme silnici na druhou stranu a vydáme se doleva po žluté cyklistické trase. Po ujití 1,1 km, dojdeme k rozcestníku Pod Radostnou studánkou. Zde pokračujeme rovně po modré trase až dojdeme k rozcestníku Pod Drábovnou. U tohoto rozcestníku odbočíme doprava na červenou trasu až dojdeme k rozcestníku Kozákov - sev. rozc. - zde se vydáme doprava po červené a dojdeme k rozhledně Kozákov. Cestou potkáme 3 vyhlídky a Kozákovskou Drábovnu (jeskyni) - jedná se o uměle vytvořenou komoru, která byla vytesána do pískovcého bradla. U rozhledny se napojíme na žlutou turistickou trasu až dojdeme k rozcestníku Pod Radostnou studánkou a odsud doleva zpět po žluté k parkovišti. Celková trasa je 5,3 km a děti ji v pohodě zvládnou.

Z Hradce Králové je rozhledna Hamštejn vzdálena 74 km, což je asi hodina a 15 minut cesty autem směrem na Hořice, Jičín, Lomnici nad Popelkou a Hamštejn. Zaparkujeme na bezplatném parkovišti. GPS: 50°37'12.307"N, 15°14'12.744"E Rozhledna byla postavena v roce 2023 z oceli a ze dřeva. Nachází se nad obcí Koberovy na sverozápadním okraji Českého ráje. Celková výška je 25 metrů. Vyhlídková plošina je ve výšce asi 22 metrů. Rozhledna má 121 schodů a při zvláštních příležitostech je rozhledna v nočních hodinách nasvícená. Vstup je zde volný a rozhledna je zpřístupněná celoročně. Je zde altán s lavičkami. Za krásného počasí uvidíte Krkonoše, Ještěd, část Jizerských hor, Lužické hory, České středohoří a Český ráj. Rozhledna Hamštejn se stala i rozhlednou roku a připomíná raketu! Je zde nutné dodržovat provozní řád, který stanovuje, že v jednom okamžiku může být na vyhlídkové plošině a schodišti maximálně 15 osob. U rozhledny vede červená turistická trasa - Zlatá stezka Českého ráje, po které můžete dojít až na rozhlednu Kozákov.

Zaparkujeme na parkovišti Bažantice. GPS parkoviště: 50°9'27.964"N, 15°55'32.817"E. Odsud se vydáme po modré turistické značce směrem k Mazurově chalupě. Pokračujeme stále po modré a po 1,7 km dojdeme na Hradečnici. Zde se vydáme doleva po zelené. Po ujití 2,3 km dojdeme k výběhu divočáků. Je zde vybudovaná pozorovatelna. Můžete zde spatřit bachyni Pepinu, která se narodila ve volné přírodě. Jako selátko zabloudila do skladištní obalsti na Slezském Předměstí a uvízla ve výrobní hale. Dále zde uvidíte kňoura Boba, který pochází z Nového Města nad Metují. Vyrosl v tlupě se sourozenci a rodiči. V listopadu 2014 byl přestěhován do ohrady k Pepině. Brzy si na sebe zvykli a 19.února 2020 se jim narodilo 9 selátek! Hned naproti se nachází výběh daňků také s pozorovatelnou. Obora s daňky vznikla v roce 2015. Na ploše 1,25 ha jsou k vidění dospělý daňci a v roce 2016 k nim přibyli mufloni.

Automatické mlýny jsou z Hradce Králové vzdáleny 25 km, což je půl hodinka cesty autem do Pardubic. GPS: 50°2'30.735"N, 15°46'54.604"E Tam, kde se sto let mlela nejjemnější mouka, se teď přesýpá kultura a cvrkot nového městského centra. Gočárovy Automatické mlýny jsou bývalý brownfield jen pár desítek metrů od centra Pardubic. Dnes nová živá čtvrť. Automatické mlýny chytily svůj druhý dech v roce 2015. V den, kdy od nich dostali svazek 212 klíčů manželé Smetanovi. Mlýnská kola, která se zastavila po století nepřetržitého mletí mouky a kolektivní paměti Pardubic, se od té doby opět pomalu roztáčí. Boří se ploty, staví nová náměstí a angažují talentovaní architekti. K projektu manželů Smetanových se postupně přidaly krajská Gočárova galerie, městská galerie aktuálního umění Gampa, vzdělávací laboratoř Sféra a pardubické informační centrum. A Mlýny začínají opět vrnět, šumět a vibrovat. Foodtrucky - každý víkend a o svátcích. Káva, streetfood a skvělá nálada. Cafe Gočár - kavárna přímo v budově Gočárovy galerie. Se zahrádkou na nábřeží i posezením přímo na piazzettě. Střešní bar na terase Sila otevíráme jako podporu pro naše akce. Areál Mlýnů jsme navrhli jako otevřený prostor. Přístupný všem. Piazzettu a platanový háj si projdete kdykoliv. Ve dne v noci. Silo při komentovaných prohlídkách o víkendu. Do GAMPY je vstupné dobrovolné a i první patro Gočárovy galerie si prohlédnete bez vstupenky. Přijeďte. Všechny budovy jsou přístupné návštěvníkům se psy a snadno dostupné i pro hendikepované. PROGRAM Zdroj a více info ZDE

Litomyšl je z Hradce Králové vzdálena 69 km, což je asi hodinka cesty autem směrem na Holice, Vysoké Mýto a Litomyšl. Zaparkujeme na parkovišti, jehož GPS je: 49°52'1.197"N, 16°19'25.273"E. Z parkoviště přejdeme silnici na druhou stranu a vydáme se na naučnou stezku Černá hora, která se kříží s naučnou stezkou Jiráskova cesta. Asi po 500 metrech dojdeme k dětskému hřišti - jsou zde prolézačky, houpačky a veřejné ohniště. Po dalších pár metrech narazíme na venkovní posilovnu. Jsou zde informační tabule, kde se dozvíme o botanice a zoologii. Vyznačeny jsou zde 3 běžecké okruhy v délce 1200, 3200 a 5200 metrů. Stezku mohou vyžívat jak chodci, tak běžci i cyklisté. Většina cest je bezbariérová a je zde i několik laviček k odpočinku. Celková trasa okruhu je 5,3 km. Celá mapa trasy zde:

Vyhlídka u Fajmonovy lípy se nachází v obci Čistá u Litomyšle. Z Hradce Králové to je 69 km, což je asi hodinka cesty autem, směrem na Holice, Vysoké Mýto a Litomyšl. Zaparkujeme na parkovišti, jehož GPS je: 49°49'25.863"N, 16°20'26.271"E. Odtud se vydáme cca 1,5 km k vyhlídce. Cesta zpět je stejná. Vyhlídka Fajmonova lípa vznikla v roce 2021. Jedná se o vyhlídkový chodník ve tvaru písmene S a ve výšce 4 metrů. Chodník se obtáčí kolem dvou líp. První lípa je Fajmonova lípa, která je stará asi 250 až 350 let. Blesk jí několikrát poškodil a v roce 2015 jí něko úmyslně zapálil. Druhá lípa byla zasazena v roce 2015. Při krásném počasí dohlédnete z vyhlídky až na Sněžku, krásně jsou vidět Orlické hory, Krknonoše, Javornický hřeben, Ždárské vrchy. Cestou na vyhlídku je vysázená nová alej asi 60-ti listnatých stromů. Vyhlídka je celoročně přístupná.

Z Hradce Králové do Chrudimi to je 34 km, což je asi půl hodinky cesty autem na Pardubice a Chrudim. Zaparkujeme na parkovišti jehož GPS je: 49°57'6.035"N, 15°47'56.257"E. V roce 2011 park prošel rekonstrukcí a nachází se v arálu bývalého kapucínského kláštera. Původně byl zalořen v druhé polovině 17.století. Park byl rozčleněn na 3 části - ovocný sad, růžovou zahradu a rovinu. Jižní část zahrad obklopují Městské hradby. Je zde upravena plocha v horní části zahrad pro pořádání koncertů nebo představení. V dolní části se nachází sad a květinová louka. Pro děti tu jsou 2 menší hřiště s prolézačkami. U parku se také nachází pro děti chodníkové hry - doporučujeme vyzkoušet! Vstup je zde volný. Od dubna do října od 6 do 22 hodin, od listopadu do března od 8 do 19 hodin. Je zde přísný zákaz vodění psů! Nachází se zde Bašta Prachárna, která byla v letech 1777 - 1779 přestavěna na sklad třelného prachu. V současné době je uvnitř k vidění expozice věnována historii chrudimského opevnění.

  Z Hradce Králové do Chrudimi to je 34 km, což je asi půl hodinky cesty autem na Pardubice a Chrudim. Zaparkujeme na parkovišti jehož GPS je: 49°57'27.590"N, 15°48'29.650"E. Ptačí ostrovy jsou přírodní památkou od roku 1997 a o rozloze 10,17 ha. Památka se člení na Velký ostrov a těžko přístupný Malý ostrov. Součástí chráněného územi je městský park Střelnice, který je jedním z nejstarších chrudimských parků. Navrhl ho v roce 1822 auerspergský zahradník Ochsenhauser. Název Střelnice dostal proto, protože ho vlastnil chrudimský ostrostřelecký spolek, který měl v sadě střelnici zařízenou i na ostrou střelbu. Nyní se jedná o přírodní park. Hnízdí tu významní ptáci. Nejpočetnější jsou havrani, najdeme jich tu několik set. Dále jsou zde žluvy hajní nebo také můžeme vidět ledňáčka říčního. Z rostlin tu můžeme vidět blatouch bahenní, křivatec žlutý nebo dymnivku dutou. V parku jsou nové dětské herní a vzdělávací prvky ve formě stojanových systémů a jednoho směrovníku s "kukátky" a se základními informacemi.