V komedii určené čerstvým „náctiletým“ i jejich rodičům pátrá skupina dospělých po svých ztracených dětech. Na kloub útěku svých ratolestí se snaží přijít v poradně u psychologa, který s jejich dětmi před časem absolvoval vědecký výzkum. Brzy se ukáže, že stopy vedou ze světa reálného do světa virtuálního…
Inscenace Řekl bych nějakej vtip a pak bych umřel smíchy (fear, uncertainty & doubt)vznikla na základě rozsáhlé sociologické analýzy dnešních „dvanácti-čtrnáctiletých“. Je o nich a pro ně. Pohybuje se na rozhraní světa dětského a dospělého; světa reálného, literárního i virtuálního; mezi fan fiction, role-playing games a hrozně dlouhou prázdnou černou školní chodbou.
Původní hru napsal přímo pro Naivní divadlo Šimon Olivětín, vlastním jménem René Levínský. Uznávaný český dramatik (a zároveň teoretický fyzik), jehož hry s úspěchem hrají jak soubory amatérské, tak věhlasná divadla kamenná (včetně Národního divadla v Praze), se v NDL neobjevuje zdaleka poprvé (v minulosti Marbuel a Kratinoha aProletět duhou). I tentokrát se režie ujala kmenová režisérka Naivního divadla Michaela Homolová (např.O beránkovi, který spadl z nebe, Budulínek).
28.3. – od 19:00 hodin
29.3. – od 9:00 a od 10:30hodin