Marie Nováková, Zuzana Burianová

Živé obrazy z dějin Hradce Králové v době Velké války a vzniku Československa.

„Jahůdka už zraje / v lesa vonném chladu, / hub jsou plné háje,/ nebojme se hladu.“

Stovky mužů odchází do Velké války. Vracejí se jen lístky se jmény padlých. Je hlad, řádí úplavice a španělská chřipka. Děti vypadají jako ustarané vrásčité lidičky. A pak to začne! Ženy, unavené hladem, starostí o děti, těžkou prací a nekonečným čekáním ve frontách na jídlo se vzbouří. Protestuje celý Hradec. Proti hladu, proti válce, za samostatnost a demokracii. Rakouská orlice je stržena a vhozena do Labe. Telefony řinčí. Lid si žádá sadistického plukovníka Weisse do svých rukou. Zasahují Sokolové. Maďarský pluk odmítá složit zbraně a vyhlašuje ve Skuherského továrně nedotknutelné maďarské území.  Vše se uklidní. Zůstává melancholie a smutek nad přestálým utrpením. Je podzim. Sněží. A Čechoslováci sní o moři, o národu, o rondokubismu a funkcionalismu.

Autorská hra napsaná přímo pro Klicperovo divadlo ze vzpomínek pamětníků, dobových novinových článků, deníků a písní.

 „Slyšela jste? Zabili děvče. Vzala si tři odřezky řepy z pole. Voják ji střelil do zad a chuděra klesla s prostřelenýma prsama k zemi. Při pitvě zjistili, že má v žaludku syrovou mrkev, syrovou řepu a syrové brambory! Jiného nic!“

Délka představení 1:25 bez přestávky.
Premiéra 20. října 2018 ve Studiu Beseda.