Černá Hora – rady na cestu                     

Přestože místní lidé jsou většinou přátelští, doporučujeme chovat se přiměřeně. Je vhodné příliš nekomentovat celkový vývoj v zemi i v celé bývalé Jugoslávii. Aktuální témata, jako např. nezávislost Černé Hory, nedávné ozbrojené konflikty na území celé bývalé Jugoslávie nebo albánská či muslimská etnika, mohou vyvolat nedorozumění. Současně doporučujeme vyhnout se jakýmkoli projevům, které by se mohly dotknout hrdosti místních obyvatel.

Bezpečnostní situace v Černé Hoře je poměrně dobrá. Úroveň obecné kriminality je relativně nízká. Dávejte si pozor na osobní věci, neukazujte na veřejnosti větší hotovost a nenoste nápadné drahé šperky, řetízky, prsteny a hodinky. Kapesní krádeže v přeplněných autobusech jsou běžné zejména v přímořských oblastech. Noste u sebe jen nezbytné množství peněz, nejlépe ve vnitřních kapsách nebo pod oblečením. Pozor dávejte také na fotoaparát a videokameru: bezpečnější než v ruce jsou v tašce přes rameno, kterou máte posunutu na břicho. Na pláži nenechávejte věci bez dozoru. Zvýšenou pozornost věnujte výběrům z bankomatu. Vyhledejte bankomat v bance, a pokud vybíráte peníze „na ulici“, je lépe, když vás někdo doprovází. Při pobytu patří peníze společně s pasem, letenkami a dalšími cennostmi do hotelového sejfu. Doporučujeme přibalit kopii pasové stránky, kde je fotografie a osobní údaje.

Černá Hora – cestovní doklady:

K cestě do Černé Hory lze využít bud platný cestovní pas nebo jiný doklad. Černohorská vláda navíc občanům České republiky umožňuje vstup na své území i na základě předložení občanského průkazu občana ČR. Čeští občané tak mohou vstupovat a tranzitovat přes Černou Horu do 30 dnů s platným občanským průkazem nebo jiným dokladem, na základě kterého lze jednoznačně potvrdit jejich identitu a občanství. S ohledem na skutečnost, že jde o jednostranné opatření jiné strany, nemůže Česká republika nést odpovědnost za aplikaci tohoto jednostranného opatření, popřípadě za komplikace, které by mohly vzniknout při vstupu nebo pobytu na černohorském území. Ministerstvo zahraničních věcí ČR proto nadále doporučuje při cestách do Černé Hory použít platný cestovní pas.

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky obvykle doporučuje, aby si čeští občané před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky při cestování nezměnily. Černá Hora dosud v ČR svůj zastupitelský úřad nezřídila, proto lze základní informace získat bud na Velvyslanectví Srbské republiky v Praze nebo přímo na ZU ČR v Bělehradě nebo na KJ ČR v Podgorici.

Černá Hora: celní předpisy:

Na hraničním přechodu při vstupu na území Černé Hory je potřeba celním orgánům deklarovat dovážené valuty, pokud jejich výše překračuje 2.000 Euro, a požadovat vydání písemného potvrzení. V opačném případě hrozí zabavení valut držených při výstupu z Černé Hory. Šance na vrácení zabavených valut je poměrně malá.

Od roku 2008 je na základě Zákona o bezpečnosti potravin zakázán cizincům dovoz některých potravin na území Černé Hory. Povolen je pouze dovoz potravy pro výživu dětí a dětská strava, která je pro děti nezbytná ze zdravotních důvodů a to pod podmínkou, že je zajištěn příslušný způsob uchovávání. Tyto potravinářské výrobky musí mít jasně vyznačen datum spotřeby a nepoškozený obal, kromě těch, které jsou používány během cesty. Lze rovněž dovážet sušené ovoce, sušenou zeleninu, sušené houby, nemletou kávu, koření a čaje do celkové hmotnosti 1 kg. Dovoz tekutin je omezen na max. 1 litru alkoholu v originálním balení na osobu a další tekutiny max. do 2 litrů. Voda v originálním balení může být dovezena v množství max. 5 litrů. Ostatní potraviny v originálním balení do výše max. 1 kg mohou být dovezeny po nahlášení celním úředníkům. Tato opatření platí i v případě tranzitování přes území Černé Hory!

Na území Černé Hory lze bezcelně lze dovézt zboží pro osobní potřebu, a to v množství odpovídajícím době pobytu na území Černé Hory a účelu cesty. Povinná směna valut není vyžadována. Na hranicích Černé Hory většinou není třeba prokazovat dostatek finančních prostředků pro pobyt. Zakázán je dovoz omamných a psychotropních látek a jedů.

Zdravotní péče: Úroveň zdravotnických služeb závisí na kategorii konkrétného zdravotního zařízení. V posledních letech došlo ke snížení úrovně poskytované zdravotní péče. Zdravotní personál, zvláště ve státních zařízení očekává úplatky nebo dárky. Mnohé léky jsou nedostatkové, proto doporučujeme na cestu vzít dostatek léků, které užíváme a lékárničku vybavit pro „strýčka příhodu“.
Zdravotnická péče má být v akutních případech poskytována bezplatně v souladu s novou sociální dohodou, která ovšem nekryje náklady na případnou repatriaci.

Důležitá telefonní čísla:

policie – 92,
hasiči – 93,
záchranná služba – 94,
Konzulární Jednatelství CR v Podgorici: tel.: +382 (0) 69 33 88 00 (mobilní); Tel./fax.: +382 (0) 81 65 52 38
Klinički centar Podgorica – 412 412, 225 123,
žlutí andělé – 987, 9807.

Podnebí: Pobřeží Černé Hory má středomořské klima, s krátkými mírnými zimami a dlouhými slunečnými léty (2700 hodin slunečního svitu ročně). Průměrné červencové teploty se pohybují okolo 28°C, teplota moře dosahuje v létě 24 – 27°C. Typické jsou pravidelně vanoucí větry, kdy severovýchodní bóra a jihovýchodní jugo způsobují vlnobití. Letní teploty snižuje severozápadní maestral, vanoucí zejména odpoledne, a západní nevera, přinášející bouřky. Průměrné roční srážky na pobřeží dosahují 1 400 mm; nejvíce prší v listopadu a v prosinci, nejméně v červenci a srpnu. Nejdeštivějším místem jsou hory nad Bokou Kotorskou, kde spadne až 5 000 mm srážek ročně. Největší oblačnost je na jaře. Ve vnitrozemí, zejména v horách, je podnebí kontinentální, s většími teplotními rozdíly: v lednu je průměrná teplota -3°C, v červenci 18°C. Také letní teploty se snižují se stoupající nadmořskou výškou. Země patří k seismicky aktivním oblastem, jež se projevují občasným zemětřesením. Poslední větší se odehrálo v roce 1979, s epicentrem pod masívem Lovčen.

Platební prostředky

Měnová jednotka je Euro. V Černé Hoře nelze ve směnárnách směnit české koruny.

Banky: pondělí – pátek 8.00 – 19.00, sobota 8.00 – 13.00. V Černé Hoře byla zavedena jednotná měna a to Euro. Cizí valuty a někde i české koruny lze vyměnit ve směnárnách, bankách a na poštách. Také větší hotely a turistické kanceláře mají směnárny. Je ale stále lepší mít s sebou dostatečnou hotovost. Směnárny najdete ve větších hotelích a městech, v bankách a na poštách, v turistických kancelářích. Nejdříve se nechte informovat o provizi a poplatcích. Pošty a banky si většinou provizi neúčtují. V turistických letoviscích je většinou možné platit i kreditními kartami a eurošeky, stejně jako ve větších městech. Bankomaty najdete ve všech větších městech a v turistických letoviscích. Je možné tu platit kreditními kartami nebo eurošeky, ale v menších obcích nebo městech bohužel tato služba ještě nefunguje. Bank je tu poměrně dost, stejně jako směnáren. Najdete je i v hotelích nebo cestovních kancelářích.

Obchody: pondělí – pátek 8.00 – 20.00, sobota 8.00 – 15.00, neděle (pouze obchody s potravinami) 7.00 – 10.00

Pošty: pondělí – pátek 8.00 – 19.00, sobota 8.00 -14.00

Elektrické napětí: 220 V. Zástrčky jsou tvořeny dvojicí kulatých kolíků o průměru 4 mm nebo 4,8 mm s roztečí 19 mm. Nemají zemnění, ochrana je zajištěna dvojitou izolací. Zásuvky mají tvar odpovídající zástrčkám. Někdy se může vyskytnout také zástrčka s dvojicí kulatých kolíků s roztečí 19 mm a otvorem se zemnicím vodičem. Průměr všech kolíků je 4,8 mm. Pro naše kulaté tříkolové zástrčky je nutný adaptér, pro naše ploché dvoukolíkové zástrčky adaptér nutný není.

Internet: Přístup na internet nabízí většina hotelů včetně připojení na WiFi. Běžné jsou i internetové kavárny. Hlavním poskytovatelem internetových služeb je T-Com. Počítejte s cenou 2 € za hodinu.

Jazyky, dohovoření

Úředním jazykem je od října 2007 černohorština, do roku 1992 uznávaná pouze jako dialekt srbštiny. Píše se latinkou nebo cyrilicí, obě písma jsou rovnocenná. Z cizích jazyků se domluvíte nejspíš anglicky či německy, ale při troše snahy porozumíte i černohorštině. Přesto doporučujeme získat si přízeň místních obyvatel tím, že se naučíte alespoň několik slov: dobré ráno = dobro jutro, dobrý den / večer = dobar dan / večer, ahoj = zdravo, dobrou noc = laku noč, nashledanou = dovidenija, ano / ne = da / ne, prosím / děkuji = molim / hvala, kde / kdo / co / jaký = gde / ko / što / kakav, promiňte = oprostite, nerozumím = pogrešno razumim, obchod = ducan, potraviny = hrana, restaurace = restoran, voda / víno = voda / vino, pivo = pivo, čerstvý chleba = svež hleb, maso / ryba = meso / riba, kuře / maso = pile / meso, peníze = pare, kolik to stojí = koliko košta, včera = jučerašnjica, dnes = danas, današnjica, zítra = sutra, kde je toaleta = gdje je klozet, vpravo / vlevo = nadesno / nalijevo, pomozte mi prosím = pomoč mene ugoditi, nemocnice = bolnica, mluvíte anglicky = govorite li engelski.

Nákupy, černohorská kuchyně:

V Černé Hoře jsou relativně přijatelné ceny (v Chorvatsku jsou např. o třetinu vyšší). Na pobřeží jsou srovnatelné s našimi cenami, ve vnitrozemí jsou spíše nižší. Ve větších městech je spousta supermarketů. Pití je výhodnější kupovat v supermarketech na pití (Pica). Příklad: staropramen za 1€ z obchodu lze pořídit v supermarketu na pití za 0,6 €, pokud si koupíte plato. Nenakupujte ve státních supermarketech – je tam vše dražší. Ceny jsou pouze orientační a mohou se lišit místně, sezónně i v konkrétních podnicích. Ceny ve vnitrozemí jsou výrazně nižší než v přímořských oblastech. Také ceny mimo hlavní turistickou sezónu jsou nižší. Nejlevněji se nakupuje na tržištích a v supermarketech, kde jsou ceny srovnatelné s cenami v ČR.

Černohorská kuchyně vykazuje prvky slovanské, řecké a bulharské. Běžnými jídly jsou hovězí, skopové a ryby v mnoha variantách; kebab, čevapčiči, musaka a ovčí sýr. Je dále ovlivněna kuchyní italskou (uzení a sušení masa, výroba sýrů, vína a pálenek; příkladem jsou plněné papriky, mleté maso a listová kapusta) a tureckou (sarma, musaka, pilav, čevapi, kebab, baklava a tulumba). Z maďarské kuchyně převzala například guláš, sataraš a džuveč, ze současné evropské kuchyně nespočet druhů zákusků a typ chleba (hljeb; ječmenný ječmeni, žitný ražani, pšeničný pšenični a kukuřičný rumetinov).

Na pobřeží jsou hlavním jídlem ryby: vařené (lešo riba), pečené na roštu (pečena riba na žaru), grilované nebo uzené; zejména kapři, pstruzi, úhoři, oukleje (ukleva) a tuňák. Mořské plody jsou především ústřice (ošlrige), korýši, garnáti (škampe), sépie (sipy), mušle, krevety, olihně, langusty (jaslog) a chobotničky. Oblíbená jídla jsou guláš z chobotnice (gulaš od hobotnice), pstruh po černohorsku (pastrmka na crnogorski način), olihně na roštu (lignji na žaru), plněné olihně (lignji punjeni), rizoto s plody moře (rižot s plodovima mora) nebo směs ze čtyř druhů ryb. Marinované ryby se pečou zalité marinádou z oleje, vody, citronu a koření. Používá se výhradně olivový olej.

Na závěr jídla se podává černá káva (crna kafa) vařená a podávaná v džezvě, malé kovové konvičce. Pokud nesladíte, hlaste předem „bez šečera“. Turska kafa je sladká, podávaná v malinkém šálku. K dostání je i espreso. Běžná minerálka (kisela voda) je Knjaz Miloš; rovněž se pije boza (mírně alkoholický nápoj z fermentovaného obilí nebo kukuřice, někdy s příchutí) a šťáva z granátových jablek (sok od šipka) nebo hroznů (sok od grožda). Oblíbeným ovocem jsou čerstvé i sušené fíky, hroznové víno a granátová jablka.

Tradičním nápojem je husté ovčí mléko, s nezaměnitelnou nakyslou chutí. Vína se nabízejí červené vranac, kratošija, merlot a cabernet, z bílých krstač, chardonnay, savignon nebo Podgoričko bjelo. Crmničko crno se vyrábí z odrůd Vranac a Kratošija. Populární pálenky jsou hroznové „viljamovka“, lozova rakija, prvijenac a kruna, švestková šljivovica (slivovice) a hrušková kruška (hruškovice). Pálenka, vyráběná běžně podomácku, je pro místní univerzálním lékem, na nachlazení, spáleniny, otevřené rány i vymknutý kotník. Pivo („nikšičko pivo“ z místního pivovaru) se prodává jen lahvové nebo v plechovkách. K alkoholickým nápojům se podávají chuťovky „meze“ (pršut, sýry, priganice, ořechy, sušené fíky).

Vybrané speciality:
balkánský salát: nakrájená rajčata, okurky, papriky a cibule zasypané strouhaným balkánským sýrem brodet: kousky ryb dušené s cibulí, česnekem, rajčaty apod.
čevapi: pečené nebo grilované šišky z mletého masa (obdoba čevapčiči), podávané s hořčicí, chlebem nebo hranolky
džuveč: nakrájené maso, papriky, rajčata a česnek dušené společně s rýží a rajským protlakem
durmitorské jehněčí: pečené s kořením, zejména tymiánem a podávané s brambory
Japraci: dušené zelné závitky plněné směsí rýže a mletého masa, s bramborovou kaší
kiflice: plněné kynuté pečivo
kajmak (skorup): slaný ovčí sýr
kuvani brav: vařené jehněčí
njeguški sir: speciální druh sýra, který se uchovává v oleji
njegušský steak: z vepřového masa, plněný šunkou a sýrem
pastrva: čerstvý pstruh
Pašticada: pečené hovězí na červeném víně, v husté zeleninové omáčce
pettla: kynuté pečivo, většinou podávané k snídani
pilav (pilaf): základem je osmažená rýže nebo pšenice, která se poté vaří v kořeněném bujónu a přidávají se různé ingredience podle konkrétní oblasti
pljeskavica: smažená placka z mletého masa, často sypaná měkkým ovčím sýrem
pršut: sušená vepřová nebo hovězí šunka, máčená v soli a uzená v dýmu z bukového dřeva
pstruh po podgoricku: s kyselou smetanou
ražniči: špíz na špejli s kousky masa opečenými na plocho

Doporučené vybavení:

Pro zájezdy do Černé Hory, které mají v programu turistiku (zvláště v oblasti Durmitoru) doporučujeme s sebou teplé oblečení (dobrá větrovka, svetr, čepice, pláštěnka apod.). Vezměte s sebou tolik oblečení, abyste vždy měli jedno oblečení suché na převlečení. Pro náročnější pěší trasy jsou nutné kvalitní a prošlápnuté pohorky (možnost pohybu po sněhu nebo suti). Pro zájemce o výstupy na nejvyšší vrcholy doporučujeme teleskopické hole.

Nákupy a suvenýry:

Typickým suvenýrem jsou předměty ze dřeva, kamene, keramiky (zejména s černohorskými motivy), skla a porcelánu. Originálním dárkem mohou být výšivky, bižuterie z mušlí či korálků (pásky, náramky, náhrdelníky, taštičky), mořské oblázky (malované kameny, těžítka), panenky v národních krojích, vlajky Černé hory, trička s místními motivy, ale i pohlednice či DVD s fotografiemi. Černou Horu připomene i levandulový olej, olivový olej, místní kvalitní vína a pálenky, oříšky a sušené ovoce.

Zastoupení ČR v Černé Hoře:

Černá Hora – Konzulární jednatelství Podgorica

Konzulární jednatelství České republiky v Černé Hoře
Partizanski put 6A, Tološi, 81 000 Podgorica
spojení na úřad:
tel/fax 00 382 (0) 20 281 103
E-mail: vaclav_dobes@mzv.cz
E-mail: kjpodgorica@seznam.cz
úřední hodiny: úterý a čtvrtek 09.00 – 13.00
Zastoupení ČR v Srbsku a Černé Hoře:

Velvyslanectví eské republiky v Srbsku a Černé Hoře

Ambasada Češke Republike
Bulevar kralja Aleksandra 22, 11000 Beograd
spojení na úřad:
telefon 0038111/3336200, sekretariát – 333 6211, KO-333 6228, 6213, 6235, OEÚ-333 6209, 6204
fax 0038111/3236448
E-mail: belgrade@embassy.mzv.cz
Web: www.mzv.cz/belgrade
Vedoucí úřadu PhDr. Hana HUBÁČKOVÁ

Funkce velvyslanec
Působnost úřadu DIPLOMATICKÁ pro Republiku Srbsko a pro Černou Horu. KONZULÁRNÍ pro Republiku Srbsko
Časový posun 0 hod.
Provozní hodiny úřadu pondělí – čtvrtek 07.30 – 16.15, pátek 07.30 – 15.00
úřední hodiny KO pro veřejnost: pondělí – čtvrtek 07.45 – 16.15

ZDROJ